středa 20. září 2006

Report z druhé Beatrain party 13. - 15.9.2006

A pozorte! .... druhé vydání Beatrain Party je za námi. Je již půl jedenácté, když se pouštím do tohoto článku, proto prosím neočekávejte takový zážitek, jako při čtení reportu z poslední akce.
choze aka deep
Netradiční úvod mého tradičního pohledu na svět ihned házím za hlavu a jdu rovnou k věci. Nabízí se polemika, chcete-li ... byla lepší jednička nebo dvojka? Ono záleží, za který konec to vezmete, a proto pro začátek nastíním zásadní odlišnosti. BRP02 se konala v týdnu a to od středeční noci 13.září do pátečního večera 15.září. Pozornému čtenáři ihned docvakne odlišnost číslo dvě - dvoudenní párty. Ano přátelé! Tentokráte trvala akce dva dny, a proto si i tentokráte vyžádala zcela individuální péči.
Celé to bylo hodně narychlo, ovšem i tentokrát byl cíl celkem jasný, zbývalo doladit množství proviantu pro dva dny a mírně jiné osazenstvo oproti minulé akci. Také aparaturu jsme si přivezli jinou.... WAU... jakoby bylo všechno jiné, nové, lepší :-) Hlavní náplní tentokrát nebyla zábava, nýbrž pojídaní masa a nenásilná oslava Prochorových narozenin. Masa bylo požehnaně! Po příjezdu domů jsem vyhledal čerstvé švestkové buchty a ihned jsem do sebe nacpal tři... ta úleva :-) Když mi pak doma sdělili, že budeme mít v neděli kuře, pokřivilo mi to úsměv. Není divu - někteří předem ohlášení nakonec nepřijeli a tak jsme tam na těch několik kilo "masa z prase" a dalších několik kilo "masa z kuře" zůstali docela sami.
simpsonovi v telce
Ve středu jsme dorazili s malým časovým skluzem. Míra již na nás čekal a dlouhou chvilku si krátil otevřením sudu a následnou degustací výběrového poličského moku. Zbývalo doladit aparátek a kolem desáté hodiny již zněla hymna Beatrain'ers (AARON SMITH - Dancin). I nějaké to maso se již peklo a pivo při tom ochotně teklo... ze soudku do skla a ze skla do bříška, z bříška na trávník, z trávníku do řeky, z řeky do vodojemu a z vodojemu zpátky do pivovaru... překrásný koloběh piva v přírodě!!! Po zkušenostech z minulé akce jsme se na "dvojce" rozhodli zřídit "kroniku" - papír s tužkou a budíkem. Kdo uviděl zajímavou událost, či kdo šel jen tak kolem, zvěčnil své aktuální myšlenky na papír a přidal časový údaj odečtený z budíku. Ve tři hodiny nám bylo všem krásně. Míra zůstal spát venku - hlídal. Druhý den ráno jsme zjistili, že je budík patrně sportovec a dává si celou hodinu za necelých 40 minut - s případným zkreslením časových údajů se samozřejmě počítalo ;-)
pojízdná pípa
Ve čtvrtek ráno nám nebylo do skoku. Zatímco se většina z nás po krátké době sebrala, Olafovi a mě do zpěvu stále nebylo. Hospodyňku Leničku na dvojce vystřídala hospodyňka Evička a tak nám k obědu uvařila "hmotu" (recept je tajně střežen a bude zveřejněn pouze v případě opravdu silného zájmu). Narozdíl od ostatních jsme toho s Olafem příliš nepojedli. Přijel zachránce Ondra s pípou. Naše pípa totiž stonala - neteklo z ní pivo. Mysleli jsme, že je v sudu málo tlaku a tak jsme pumpovali a pumpovali. Když pak druhá pípa odhalila, že pivo z té první neteklo kvůli ohrnutému těsnění u ventilu, zaradovali jsme se - hlavně, že to teče... dokonce jsme téměř do druhého dne nemuseli pumpovat, jak byl sud natlakovaný :-)
plyšový tygr Karel
Ve čtvrtek večer přijela návštěva a tak jsme oslavili Prochorovy narozky - dostal od nás plyšového přítele Karla, který je tygrem a při stiknutí zpívá vál od Elvise "Ouuunlyyyy Jůůůůůůůů" :-) Kuci byli ihned nejvíc nejlepší kamarádi. Karel učil Prochora zpívat a Prochor Karla zase pít a kouřit. Okolo půl druhé ranní se v kronice objevil nápis "Je mi dobře". Všichni jsme se schodli, že to je dobře. Ondra si vynašel několik módních doplňků. Slušivý slamák, bačkůrky a tašku, ve které měl postupem času solidně nakoupíno. Po několika desítkách minut tance a pár minutách odpočinku na schodech šel spát do kuchyně. Hlavu složil přímo vedle repráku - on prostě hudbu miluje! Další (meteorologický) záznam v kronice uvedl, že je venku 15°C, a tak spal Míra raději v kuchyni.
Ježek
Poslední den jsme dopili sud a zjistili, že je maso stále v přesile. Rekapitulovali jsme celou akci, hráli house, jedli maso a dopíjeli zbytky dobrůtek. K obědu jsme si opět dali hmotu - paráda. Ondra s Mírou byli na místě kolmo a jelikož se ani jednomu z nich na kole nechtělo, vysvobodil je Mírův brácha a odvezl je domů. To již naše část Beatrain'ers frčela domů (řídila Evička, samozřejmě).
Asi bych to teď měl celé nějak vtipně uzavřít, ale obávám se, že spíše uzavřu celé ten windous a půjdu spát a že to až tak vtipné nebude. Tentokráte nechám prostor svým kamarádům, aby využili komentářů k článku a podělili se s námi o jejich vlastní postřehy a případně tak doplnili tento chabý literární počin.