pondělí 10. července 2006

Report z první Beatrain party 8.7.2006

Už jsem to nevydržel a nejen díky nesnesitelnému vedru, které právě otravuje život všem v Brně, odložil jsem pracovní povinnosti na večer a pustil se do první kapitoly nově vznikající kroniky. Beatrain'ers mají za sebou první soukromou párty. Směle tvrdím, že "jestli to takhle půjde dál.... pche, .... nemám strach!"
Příjezd na Beatrain party
V sobotu 8.7.2006 jsme se s neobvyklým úmyslem sešli krátce po desáté dopoledne na obvyklém místě. Naložili jsme se do dvou aut a vydali se vstříc naší první a nefalšované BEATRAIN PARTY. Prochor, Fido, moje maličkost a nový člen týmu - Lipo - jsme dorazili na místo jako první. Několik minut po nás se přiřítil i druhý pártymobil. Krátké uvítání a do práce! Postavit stan, aparát, narazit sud, rozdělat oheň.... Prochorův pártystan se z počátku jevil jako nějaký hlavolam, přesto neuplynulo ani 30 minut a pod jeho plachtou se rozduněly první beaty. Stejně tak neuplynulo ani 30 minut, kdy za kopcem zaduněl hrom a první přívaly vody byly pouze slabým odvarem toho, co během pár vteřin přišlo.
stavíme aparát
Sud pod okapem se rychle plnil, jakoby tušil, jak užitečné to v budoucnu bude. Déšť neustával, proto jsme stan opět rozbili a aparát přesunuli do sucha. Druhé nejvhodnější místo pro hlavní stage bylo přímo na dvoře - pod střechou. Střecha je to již letitá a proto jsme sem přemístili i stan - nyní se již nemohlo nic stát. Jakmile jsme dokončili práci na stagei a aparát začal otřásat celým stavením, ukázalo se, že druhé nejvhodnější místo pro stage je vlastně úplně tisíc nejvhodnější, protože zvuk byl slyšet po celé chalupě, ovšem za jejími zdmi minimálně.
linedown of Beatrain party
Začalo se tančit, opékat maso, pít pivo a jiné tekuté dobrůtky. Choze vyjasnil DJský program večera sestavením hlavního "LINE DOWNu", který jsme (kupodivu) celý večer zodpovědně dodržovali. Následně jsme prostřídali nejrůznější aktivity od pokusů o sport po intelektuální debaty. Bratr našeho hostitele - Bóďa - mě pak provedl po celém stavení, kde je možno, mimo jiné, spatřit nejdelší hrábě ze vsi - úžasné! Jejich hlavní předností je možnost sklidit seno i za deště, kdy hospodář sedí v suchu na zápraží svého statku a pomocí těchto hrábí dosáhne pohodlně na celou louku. Už nevím, koho napadlo začít s pubertální kratochvílí - polévání se vodou. Během chvilky byli všichni mokří, ale velmi spokojení. Bude-li někdo mít pocit, že se následující události odehrály v jiném čase, sledu, místě, nebo zda se vůbec odehrály.... nemějte mi to prosím za zlé :-)
dj tomashek alias náš prochor
Přišel hlad a chuť na těstoviny, kterých jsme nakoupili opravdu tři.... (kila). Ostrá omáčka z Plusu byla pro všechny adekvátním soupeřem, i ty nejvíc plechové huby chrlily oheň a ke skromnému talíři těstovin s touto omáčkou vypily v průměru dvě piva ;-) V dědině ten den hasiči slavili cosi slávyhodného.... šlo se na zábavu. Zpěvačka účinkující kapely byla Prochorovi natolik povědomá, že v ní poznal svoji známou (nebo snad spolužačku....???). Blues ani house prý jejich kapela nehraje, prozradila nám blondýnka. Olav zkoušel pána s kořalkou přesvědčovat, aby mu dal panáka zdarma, že prý je poličský fotbalista. Za pár minut to ovšem vypadalo, že dá pán našemu kamarádovi spíš přes hubu, ale nestalo se tak. Akčnější scéna nastala při odchodu ze zábavy, kdy pan vrátný od hasičů trval na tom, že jsme "ty pulitry ukradli". Míra vše zachránil informací o tom, ze které jsme vlastně chalupy. Jeho rodina je ve vsi jistě vážená, neboť pán změnil názor stejně rychle, jakoby na něj míra vytáhl brokovnici.
hlavní stage
Následoval potápěčský kurz.... Člověk by nevěřil, kolik zábavy nabídne sud plný dešťové vody. Trénink jsme s kamarády vzali skutečně poctivě, když však Míra skočil do sudu regulérního lomeňáka, připadali jsme si tak trošku jako - musím to tak říct - normální sráči a pokořeni jsme odešli k ohni - osušit se. Střídavě jsme se sušili, pobývali venku, u ohně, před reprosoustavami, za mixem, u sudu.... Míra stihl zachránit jednoho pána, který šel omylem ze zábavy na opačnou stranu a před jejich chalupou se divil, proč jen ho nevítá manželka s válečkem na nudle.
Šli jsme spát - každý si vybral nejideálnější místo na spánek. Když se mi po deseti minutách neúspěšného šátrání po zesilovači podařilo ve tmě najít přední panel s vypínačem, nad celým stavením zavládlo uširvoucí ticho. Jen z nedaleké zábavy zněl blondýnčin hlas. Ráno jsme pomocí složitých matematických úkonů společnými silami vypočetli, že to mohlo být kolem čtvrté hodiny ranní.
Potápěči
Nevím jak pro ostatní, ale moje probuzení bylo velmi příjemné. Netrvalo dlouho, vstal i zbytek týmu a vstaly i naši dva Pijonýři, roztáčejíc ve svých útrobách první ranní tracky. Vydali jsme se za stodolu do polí, kde v koruně staré rozpolcené lípy hučely včely víc, než komukoliv z nás v hlavě, to vám byla nádhera. Co se obyčejně dělá druhý den po tak mohutné akci, to si možná dovedete představit. Těžko být konkrétní a vypichovat nejlepší okamžiky, když to celé bylo tak skvělé. I Fido se nakonec propil do veselejší nálady ;-) Nerad bych tu dále plýtval chválou a superlativy, kdo nebyl, ten prostě neví, vědět nemůže a místy vědět ani nesmí ;-) Opakování je matka moudrosti a proto nyní opět moudrá slova praví "jestli to takhle půjde dál.... pche, .... nemám strach!"
Velký dík patří Mírovi za poskytnutí "Know Where", Míchov Disco Agency za zapůjčení aparatury, která se pro tuto akci ukázala skutečně ideální, Leničce za toleranci, hasičům za zábavu, sudu za dobrodužství a sudu za pivo, všem pomáhajícím a kamarádům z Beatrain.
DON'T BE STUPID, BE TRAIN!
logo Beatrain
PS: Jo a taky máme nový logo! Dobrý, ne!?